Indie a přilehlé oblasti

Indie je jednou z nejproslavenějších čajových oblastí, zejména pokud se týká prvotřídního černého čaje. Podle některých teorií je dokonce považována za domovinu čajovníku, protože antropologické a archeologické průzkumy prokázaly, že původní obyvatelé Indie pojídali listy čajovníku jako zeleninu. Nejvýznamnějšími čajovými oblastmi indického subkontinentu jsou Darjeeling, Assám, Nilgiri, Sikkim, Nepál, Terai, Dooars a Bangladéš.

Darjeeling
je proslavená horská až vysokohorská oblast na severu Indie se zhruba stovkou čajových zahrad, z nichž se většina nachází v jedné z těchto sedmi největších čajových oblastí - East Walley of Darjeeling, West Walley of Darjeeling, Kurseong North Walley, Kurseong South Walley, Mirik, Rungbong a Teesta. Nadmořská výška jednotlivých zahrad kolísá mezi 400 a 2.500 metry nad mořem, přičemž nejvíce ceněnými čaji jsou zde čaje vysokohorské. Klimatické i půdní podmínky jsou v této oblasti velice příznivé pro produkci vysoce kvalitních čajů, vzhledem k drsnému vysokohorskému podnebí dorůstají lístky dostatečně dlouho, čímž je zaručen optimální podíl chemických látek důležitých pro chu? a aroma čaje, ale také pro jeho zdravotní prospěšnost. Sklízí se výhradně ručně, obvykle jen čtyřikrát do roka. Vzhledem k rozdílným klimatickým podmínkám, při nichž lístky pro jednotlivé sklizně dorůstaly, má čaj z každé sklizně svůj jedinečný a nezaměnitelný charakter.

První sklizeň (first flush), v literatuře častěji uváděná jako Easter Flush, probíhá v březnu a dubnu, kdy po dlouhém období vegetačního klidu raší první, velmi jemné a křehké lístky. Z této sklizně se produkují velice ceněné, vysoce kvalitní čaje, často s velkým podílem zelených lístků a tipsů, poskytující svěží a jasný nálev velmi živého chu?ového charakteru.

Druhá sklizeň (second flush), v literatuře nejčastěji označovaná jako Spring Flush, probíhá od května do června a poskytuje taktéž velmi ceněné, vysoce kvalitní čaje, které se od sklizně jarní liší obvykle vyšším podílem tmavších lístků, hlubší barvou nálevu, ale zejména chu?ovým charakterem, který je jakoby usedlejší, typické jsou jemné ovocné tóny a také chu?, která tuto sklizeň učinila ve světě čaje skutečným pojmem, tzv. muscatel.

V době monzunů a těsně po jejím skončení, tj. od konce června do srpna, probíhá sklizeň třetí, jejíž označení v literatuře není zcela jednotné, objevují se dva základní názvy - Monsoon nebo Summer Flush. Čaje z této sklizně dosahují prvotřídních kvalit srovnatelných s předchozími dvěma sklizněmi spíše vzácně, obvykle se používají do darjeelingských směsí.

Na přelomu září a října pak probíhá poslední sklizeň roku, označovaná jako podzimní (autumnal), z níž se produkují spíše standardní čaje určené zejména pro přípravu směsí.

Drtivou většinu produkce darjeelingských čajových zahrad tvoří čaje černé, které však vzhledem ke specifickému způsobu zpracování sklizených lístků rozhodně nelze ztotožnit s černými čaji assámského či cejlonského typu, obvyklou praxí většiny zahrad se již také stala produkce čajů zelených, zpracovávaných japonskou metodou (propařováním). Spíše vzácněji se lze setkat s darjeelingskými čaji polozelenými (nejčastěji tchajwanského typu) a v poslední době některé zahrady experimentují s produkcí vysoce kvalitních čajů bílých.

Assam
je rozlehlá nížinná oblast rozkládající se na rozloze 190.000 hektarů po obou březích řeky Brahmaputry zhruba 200 kilometrů jihovýchodně od hranic Darjeelingu, při hranicích s Čínou. Jde o největší čajovou oblast světa produkující průměrně 266.000 tun čaje ročně, přičemž čajový průmysl v této oblasti zaměstnává plných 15% obyvatelstva. Většina z více než 700 čajových zahrad Assámu se nachází v Brahmaputra Valley nebo Surma Valley, ostatní jsou rozesety do menších čajových oblastí Lakhimpur, Sibsagar, Darrang, Nowgong a Cachar District. Půdní i klimatické podmínky jsou pro pěstování čajovníku velmi příhodné zejména v období monzunových deš?ů, kdy lístky dorůstají velmi rychle a sklízí se v krátkých intervalech až 75% celoroční produkce čaje. Sklízí se ručně ve čtyřech sklizňových obdobích. První sklizeň probíhá po ukončení vegetačního klidu keřů od konce března až do začátku června. Z první sklizně se produkují vysoce kvalitní čaje velmi specifického chu?ového charakteru, zcela odlišného od čajů ze sklizně druhé. Od konce června do první poloviny srpna probíhá sklizeň druhá. Čaje produkované z této sklizně jsou nejvíce ceněny jak pro svou kvalitu, tak pro svůj chu?ový charakter a aroma typické pro assámské čaje. Třetí sklizeň probíhá v průběhu období deš?ů, tj. od srpna do září, a jde o sklizeň vícenásobnou. Vzhledem k příznivým teplotám a vysoké vlhkosti v tomto období dorůstají lístky velice rychle, což má za následek velké kvantum sklizeného čaje, jehož kvalita však vzhledem k nízkému podílu pro chu? a aroma důležitých chemických látek v listu není příliš vysoká. Proto se čaje produkované z této sklizně používají zejména do směsí, či zpracované metodou CTC do nálevových sáčků. Poslední sklizeň roku probíhá na podzim, nejčastěji od konce září do první poloviny listopadu, kdy v relativně suchém a chladném počasí dorůstají lístky pomaleji, takže se čaje z této sklizně svou kvalitou i chutí blíží čajům ze sklizně druhé. Drtivou většinu produkce assámských čajových zahrad tvoří černé čaje, poměrně běžně se lze setkat i s čaji zelenými.

Nilgiri
je hornatá oblast ve státě Tamil Nandu na jihovýchodě Indie ohraničená řekou Noyar na jedné a pohořím Palni na druhé straně. Samo jméno Nilgiri pochází z tamilštiny a v překladu znamená Modré hory. Svou roční produkcí okolo 100.000 tun čaje (25% indické produkce) se řadí na druhé místo mezi indickými čajovými producenty. Klimatické podmínky jsou velmi příhodné, srážky jsou poměrně stejnoměrně rozprostřeny do celého roku, půdy jsou pro růst čajovníku taktéž velmi příznivé. Čajové zahrady se rozkládají v nadmořské výšce od 30 do 2.300 metrů (většinou však od 1.700 do 2.300 metrů), přičemž vysokohorské čaje jsou považovány za vysoce kvalitní, čaje ze středních a nižších poloh bývají většinou zpracovávány cejlonskou metodou či metodou CTC a bývají používány většinou do směsí. Vzhledem k téměř ideálním klimatickým podmínkám a rovnoměrným srážkám se sklízí prakticky celoročně (mimo období vegetačního klidu), zejména ve vysokohorských polohách v dostatečně dlouhých časových intervalech, umožňujících produkci vysoce kvalitních čajů. Produkuje se téměř výhradně černý čaj, přičemž některé vysokohorské čaje jsou zpracovávány po vzoru vysokohorských čajů darjeelingských, s jinými čaji se lze setkat jen velmi vzácně.

Nepál
je vysoce ceněná vysokohorská čajová oblast při severovýchodní hranici Darjeelingu s 58 čajovými zahradami, rozkládajícími se v nadmořské výšce přes 1.000 metrů, produkujícími zhruba 500 tun čaje ročně. Geografické podmínky jsou stejně jako podmínky klimatické a půdní velmi podobné sousední darjeelingské oblasti, tj. velice vhodné pro produkci prvotřídních vysokohorských čajů. Sklízí se stejně jako v Darjeelingu čtyřikrát ročně. První sklizeň (first flush), probíhá v dubnu a květnu, kdy po období vegetačního klidu raší první lístky. Z této sklizně se produkují velice ceněné, vysoce kvalitní čaje, často s velkým podílem zelených lístků a tipsů. Druhá sklizeň (second flush), probíhá od června do července a poskytuje prvotřídní čaje, které se od sklizně jarní liší obvykle vyšším podílem tmavších lístků, hlubší barvou nálevu, ale zejména chu?ovým charakterem, který je jakoby usedlejší, typické jsou jemné ovocné tóny, svým charakterem připomíná druhé sklizně z Darjeelingu. Od konce července do srpna probíhá sklizeň třetí. Čaje z této sklizně dosahují prvotřídních kvalit srovnatelných s předchozími dvěma sklizněmi spíše vzácně, obvykle se používají do nepálských blendů. Na přelomu září a října pak probíhá poslední sklizeň roku, označovaná jako podzimní, z níž se produkují spíše standardní, tmavší čaje, určené zejména pro přípravu směsí. Produkuje se zejména vysokohorský černý čaj zpracovávaný darjeelingskou metodou, objevují se však i čaje zelené a jasmínové.

Dooars
je malá, nížinná čajová oblast Indie rozkládající se západně od Assamu a jižně od Darjeelingu. Klimatické podmínky jsou zde prakticky totožné s assámskou oblastí, dokonce i období deš?ů přichází do obou oblastí současně, a také průběh sklizní je zde téměř shodný, tj. sklízí se čtyřikrát ročně od března do listopadu, většina produkce však pochází ze třetí sklizně probíhající v období monzunů. Produkuje se téměř výhradně černý čaj, obvykle zpracovávaný orthodoxní metodou či metodou CTC, který se obvykle používá do směsí. Lepší třídy černého čaje z této oblasti poskytují nálev podobné síly a charakteru jako dobré čaje assámské, od nichž se však liší specifickým a naprosto charakteristickým aroma.

Terai
je malá čajová oblast Indie, rozkládající se na úpatí Himaláje, západně od Dooars a jižně od Darjeelingu. Klimatické podmínky jsou zde podobné jako v Assámu, srážky jsou však rozvrstveny rovnoměrněji a podnebí je vlhčí. Sklízí se od března do listopadu, nejvíce pak během období deš?ů. Za nejkvalitnější bývá považován čaj z první sklizně, poskytující světlý nálev zcela charakteristické, kořeněné chuti a výrazného aroma. Produkuje se téměř výhradně černý čaj.

Sikkim
je rozlohou nevelké, kdysi samostatné knížectví nyní patřící Indii, rozkládající se ve vysokohorských polohách blízko hranic Darjeelingu. Geografické i klimatické podmínky jsou zde prakticky shodné s oblastí Darjeelingu, stejně jako roční průběh sklizně. V současné době v Sikkimu produkuje jediná čajová zahrada, nesoucí jméno Temi , která proslula vysoce kvalitním vysokohorským, výhradně černým čajem darjeelingského typu.

Bangladéš
se nachází při východní hranici Indie a s roční produkcí okolo 55.000 tun převážně černého čaje se řadí mezi menší až střední producenty. Klimatické podmínky jsou zde pro pěstování čaje poměrně velmi příznivé. Sklizně probíhají od dubna do listopadu, nejlepší čaje, které jako jediné mohou dosahovat i listových tříd, však pocházejí ze sklizně probíhající na přelomu května a června. Většina produkce je zpracovávána metodou CTC do tříd dust

Srí Lanka

Srí Lanka (v čajovém obchodě uváděná pod starším názvem Ceylon), ostrovní stát ležící v Arabském moři jihovýchodně od Indie, je jedním z nejvýznamnějších světových producentů. Čaj se zde pěstuje ve více než 50 oblastech a podoblastech, v různých geografických, půdních i klimatických podmínkách. Nejdůležitějším faktorem pro růst a následně též sklizeň lístků je období deš?ů (monzunů), které přichází do oblastí na jihu a západě ostrova v době od května do září, zatímco do oblastí na severu a východě ostrova od října do prosince. V tomto období se až na výjimku, kterou je oblast Nuwara Eliya, kde jsou deště mírné a kde sklizně probíhají prakticky celoročně, nesklízí, nejlepší čaj pak obvykle pochází ze sklizní prováděných v suchých měsících, kdy lístky dorůstají dlouho a jejich kvalita se tím výrazně zvyšuje. V nížinných oblastech je výrazně vyšší průměrná roční teplota (okolo 20°C) a vlhkost než v oblastech horských a vysokohorských. Podle nadmořské výšky, v níž byl čaj vypěstován se cejlonská produkce často dělí na nížinné (lowgrown), horské (midgrown) a vysokohorské (highgrown) čaje. Obecně a zjednodušeně lze říci, že vysokohorské oblasti produkují list nejkvalitnější, zatímco v nížinných oblastech je dosažení prvotřídní kvality výrazně složitější. Většinu místní produkce tvoří čaje černé, zpracovávané ortodoxní metodou (a jen asi ve 3% metodou CTC), poměrně často se lze setkat též s čaji zelenými, spíše vzácností jsou vysoce kvalitní čaje bílé.

Nejdůležitějšími a nejznámějšími čajovými oblastmi Srí Lanky jsou:

Dimbula, horská čajová oblast se zahradami v nadmořské výšce 1.200 až 1.800 metrů. Klimatické a půdní podmínky jsou zde velmi příznivé pro produkci vysoce kvalitních vysokohorských čajů, průměrné teploty se pohybují okolo 16°C a také srážkové úhrny jsou dostatečné, přičemž období monzunů přichází v srpnu a září. Nejlepší čaj se produkuje ze sklizně probíhající v lednu a únoru.

Uva, čajová oblast nacházející se na východních svazích centrálního pohoří (Adamsovy hory) se zahradami v nadmořské výšce 950 až 1.600 metrů. Půdní a klimatické podmínky jsou podobné jako v Dimbule, období deš?ů trvá od října do ledna, nejlepší čaj se produkuje ze sklizně probíhající v období sucha trvajícím od července do září.

Nuwara Eliya, nejvýše položená čaj produkující oblastí Sri Lanky, jejíž zahrady se nacházejí v nadmořské výšce 2.000 až 2.600 metrů. Podmínky pro pěstování čaje jsou zde podobné jako v Dimbule, jen průměrné roční teploty jsou zde o něco nižší. Sklízí se prakticky celoročně, nejlepší čaje se však produkují ze sklizně probíhající v období sucha v prosinci a lednu (podle počasí se může protáhnout až do února).

Kandy, jedna z nejvýznamnějších cejlonských oblastí produkujících tzv. horský čaj, je vůbec největším čaj produkujícím distriktem ostrova. Vzhledem k poměrně rovnoměrnému průběhu počasí jsou čaje z jednotlivých sklizní poměrně vyrovnané, o něco vyšší kvalitu nabízejí čaje produkované od května do září.

Dalšími významnými cejlonskými čajovými provinciemi jsou Galle, nacházející se na jihu ostrova a proslulá produkcí kvalitních listových tříd, Morawak Korale produkující v nadmořských výškách do 600 metrů nížinné čaje a Ratnaputra, kde se produkují podobné čaje jako Morawak Korale.

Čína a Tchajwan

Čína, považovaná obecně za domovinu čajovníku a čajové kultury, je jedním z nevýznamnějších pěstitelů a producentů čaje. Čajové zahrady se zde rozprostírají na území o rozloze přesahující 1.000 000 hektarů, ohraničeném 90° a 122° východní délky a 18° a 37° severní šířky, které bývá tradičně děleno do čtyř základních regionů.

Jihozápadní region zahrnuje provincie Yunnan (Jün-nan), Guizhou (Kuj-čchou) a Sichuan (S´-čchuan). Klimatické podmínky zde nejsou vlivem velmi složité topografie tohoto území jednotné, převažuje však vlhké subtropické podnebí, velmi vhodné pro růst čajových lístků. Většina místních plantáží se rozkládá ve vyšších nadmořských výškách.

Region jižní Čína je tvořen provinciemi Guangdong (Kuang-tung), Guangxi (Kunang-si), Fujian (Fu-?ien), Taiwan (Tchajwan) a Hainan (Chaj-nan). S výjimkou nejseverněji položených oblastí regionu jsou zde klimatické i půdní podmínky pro pěstování čajovníku téměř ideální. Průměrná roční teplota se zde pohybuje okolo 20°C, přičemž ani v zimě neklesá pod 7°C, srážkové úhrny kolísají mezi 1.200 a 2.000 milimetry. Sklízí se přes deset měsíců v roce, krátká doba vegetačního klidu keřů trvá jen v nejchladnějších zimních měsících.

Region jižně od řeky Jang-c´ tvoří provincie Zhejiang (Če-?iang), Hunan (Chu-nan), Jiangxi (?iang-si) a jižní oblasti provincií Anhui (An-chuej), Jiangsu (?iang-su) a Hubei (Chu-pei). Místní plantáže se rozkládají v horských a částečně také vysokohorských oblastech. Podnebí je zde mírné s průměrnou roční teplotou okolo 16°C, zimy jsou zde však dosti chladné (-8°C). Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 1.400 a 1.600 mm, přičemž až 80% srážek spadne na jaře a počátkem léta. Podzim je naopak dobou sucha.

Region severně od řeky Jang-c´ zahrnuje provincie Henan (Che-nan), Shaanxi (Šan-si), Gansu (Kan-su), Shandong (Šan-tung) a severní oblasti provincií Anhui (An-chuej), Jiangsu (?iang-su) a Hubei (Chu-pej). Klimatické podmínky zde nejsou pěstování čajovníku zcela příznivé, průměrná roční teplota se sice pohybuje okolo 15°C, zimy jsou však dosti chladné, s teplotami klesajícími pod -10°C, a podnebí je poměrně suché, s celkovým srážkovým úhrnem nepřesahujícím 1.000 mm. Vysoce kvalitní čaj se zde pěstuje jen ve vysokohorských oblastech s příznivým lokálním mikroklimatem.

Čína produkuje snad všechny myslitelné druhy čaje, zelený, polozelený, černý (označovaný tradičně jako červený), bílý, tmavý a žlutý, dále čaje lisované, ovoněné a další speciální druhy čaje.

Yunnan leží na náhorní plošině Yunnan Guizhou a čaj se zde pěstuje zejména v jižních oblastech (Si-šuang-pan-na a prefektura Simao), v menší míře však také na západě a severozápadě provincie. Produkuje se červený, zelený a tmavý čaj (zelená i červená varianta). Nejznámější pěstitelskou oblastí je Menghai, kde se produkují nejvyšší třídy červeného čaje a také proslulý tmavý čaj Pu Erh.

Guizhou se nachází při východní hranici Yunnanu, produkuje se zde červený, polozelený, v menší míře pak také zelený a tmavý čaj, plantáže se nacházejí s výjimkou centrálních oblastí prakticky na celém území provincie.

Sichuan se nachází severně od Yunnanu a Guizhou a čajovník se zde pěstuje na celém území provincie. Produkuje se červený, zelený, polozelený a tmavý (lisovaný) čaj.

Guangxi leží východně od Yunnanu a jihovýchodně od Guizhou. Produkuje se zejména zelený, v menší míře též červený a tmavý lisovaný čaj. Významný podíl místní produkce tvoří čaje ovoněné.

Guangdong se rozkládá východně od Guangxi a nejvýznamnější pěstitelské oblasti leží na jihu a východě provincie. Produkuje se červený, zelený a polozelený čaj.

Hainan je ostrov v Jihočínském moři ležící jižně od Guangxi. Podnebí je zde specifické, subtropické s dostatečnou vlhkostí, a tedy ideální pro růst čajových lístků. Produkuje se červený a zelený čaj. Nejvýznamnější produkční oblastí je pohoří Wuzhi Shan.

Fujian leží severovýchodně od Guangdongu a nejvýznamnější čajové oblasti se nacházejí při východní hranici provincie a také při pobřeží Tchajwanského zálivu. Produkuje se zelený, polozelený, červený a bílý čaj, některé místní čaje jsou používány jako surovina pro produkci čajů ovoněných. Nejvýznamnější pěstitelskou oblastí je Anxi, domovina proslaveného polozeleného čaje Tie Guanyin, a pohoří Wuyi, známé svými prvotřídními zelenými a polozelenými čaji.

Tchajwan je ostrovní provincie ležící ve Východočínském moři, východně od Guangdongu a Fujianu. Nejvýznamnější produkční oblasti leží v centrální části ostrova. Produkují se polozelené, zelené, červené a ovoněné čaje. Nejproslavenější produkční oblastí je hora Tung Ting, odkud pochází nejslavnější varianta proslulého polozeleného čaje Dung Ti.

Zhejiang se nachází severně od Fujianu. Nejvýznamnější pěstitelské oblasti se rozkládají při hranicích s Anhují a Fujianem a při pobřeží Východočínského moře. Produkují se zejména zelené, v menší míře však také červené a ovoněné čaje. Nejproslulejší zahrady leží u jezera Xihu, které je považováno za domovinu proslaveného čaje Lung Ching, další významnou oblastí je Pingsui, produkující zejména nejvyšší třídy čaje Gunpowder.

Jiangxi se nachází západně od Fujianu a Zhejiangu a čajovník se zde pěstuje téměř rovnoměrně po celém území provincie. Produkuje se zejména zelený a polozelený, v menší míře však také červený a ovoněný čaj. Nejvýznamnější produkční oblastí je pohoří Wuyuan.

Hunan se rozkládá mezi provinciemi Jiangxi na východě, Guizhou na západě, Gungxi a Guangdong na jihu a Hubei na severu. Nejvýznamnější pěstitelské oblasti se nacházejí na severu a jihozápadě provincie. Produkuje se červený, zelený, polozelený, tmavý a ovoněný čaj.

Jiangsu se nachází severně od Zhejiangu a východně od Anhuie. Nejvýznamnější pěstitelské oblasti se rozkládají na jihu a v centrálních oblastech provincie. Produkuje se zejména zelený, v menší míře též červený a ovoněný čaj.

Anhui se nachází západně od Jiangsu a severně od Jaingxi. Nejvýznamnější pěstitelské oblasti se rozkládají na jihozápadě a v centrálních oblastech provincie. Produkuje se zelený, červený a ovoněný čaj. Nejvýznamnější zahrady se rozkládají v pohoří Huangshan (Žluté hory), odkud pochází proslulý Huangshan Mao Feng, a v oblasti Qimen, domovině celosvětově proslaveného stejnojmenného čaje.

Hubei se nachází západně od Anhuie a severně od Hunanu. Čajovník se pěstuje, s výjimkou východní, průmyslové části, na celém území provincie. Produkuje se červený, zelený, ovoněný a v menší míře též tmavý čaj.

Shangdong se nachází severně od Jiangsu a je nejsevernějším čaj produkujícím územím Číny. Čajovník se pěstuje na jihu a jihovýchodě provincie, produkuje se výhradně zelený čaj.

Henan se nachází severně od Anhuie. Čajovník se zde pěstuje jen v nejjižnějších částech provincie a produkuje se výhradně zelený čaj.

Shaanxi se nachází západně od Henanu a severovýchodně od Sichuanu. Čajovník se zde pěstuje jen v nejjižnějších částech provincie a produkuje se výhradně zelený čaj.

Gansu se nachází západně od Shaanxi a severně od Sichuanu. Čajovník se zde pěstuje jen v jihozápadním výběžku provincie a produkuje se výhradně zelený čaj.

Japonsko

Japonsko patří mezi nejseverněji položené producenty čaje, který se zde pěstuje zejména na ostrovech Honshu (v jeho jižní polovině), Shikoku a Kyushu, kde jsou pro růst keřů téměř ideální klimatické podmínky. Zimy sice bývají poměrně chladné, sníh je však v čajových oblastech spíše vzácností. Během roku přichází dvě období deš?ů, první brzy zjara, druhé pak v sezóně monzunů v červnu. Také teploty a doba slunečního svitu jsou zcela dostatečné, v oblastech s teplejším podnebím, kde by příliš silný sluneční žár mohl znehodnotit mladé a křehké lístky se na plantážích obvykle setkáváme se systémem elektrických ventilátorů, který případné výkyvy teplot dokáže vyrovnat. Nejkvalitnější čaje (Gyokuro, Tencha a nejvyšší třídy Sencha) se produkují v horských a vysokohorských oblastech s chladnějším podnebím a kratší dobou slunečního svitu, v níže položených oblastech se pak produkují spíše čaje běžnější. Sklízí se čtyřikrát ročně, nejvyšší třídy čaje ručně, většinou je však sklizeň mechanizovaná.

První sklizeň (Ichibancha) začíná tradičně v polovině dubna, trvá přibližně tři týdny a z této jarní sklizně je produkován vysoce kvalitní Sencha označovaný jako Shincha (nový čaj), který je milovníky japonského čaje očekáván a ceněn stejně, jako první sklizně darjeelingské milovníky čaje indického.

Druhá sklizeň (Nibancha) začíná obvykle ve druhém týdnu měsíce června a trvá 14 dní. Protože lístky v tomto období dorůstají o něco rychleji než brzy zjara, bývá čaj produkovaný z této sklizně považován za kvalitní, jen vzácně však prvotřídní. Jeho výhodou oproti Shincha je však výrazně vyšší trvanlivost

Třetí sklizeň (Sanbancha nebo také letní čaj) probíhá na přelomu července a srpna. Sklízí se velké a v teplém a vlhkém prostředí rychle dorůstající lístky spíše nižší kvality, které mnozí slavní producenti ani nezpracovávají a používají jich jako mulč. Obvyklejší však je zpracovat tuto sklizeň jako čaj Bancha.

Čtvrtá sklizeň (Yonbancha nebo také podzimní čaj) probíhá na přelomu září a října a sklízené lístky jakož i jejich využití jsou shodné se sklizní třetí.

Jihovýchodní Asie, Afrika a ostatní oblasti